Kupujete dětem školní pomůcky? Vyhněte se ftalátům, radí Arnika

Celkem pět z devíti náhodně vybraných výrobků obsahovalo některý ze šesti nebezpečných ftalátů. Na fotografii zleva Jindřich Petrlík, Jitka Straková a Zora Kasíková z neziskové organizace Arnika. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Singr/Ekolist.cz

Kontrolu školních potřeb provedla Arnika v rámci projektu Zdravá planeta pro zdravé děti. Výsledkem jsou doporučení pro rodiče, jaké školní pomůcky neohrozí zdraví dětí. Sdružení Arnika radí vybírat pomůcky pokud možno z přírodních materiálů a takové, které při své výrobě nezpůsobily velké škody na životním prostředí, což není rozhodně často používané PVC.

Celkem pět z devíti náhodně vybraných výrobků obsahovalo některý ze šesti nebezpečných ftalátů. „Zatímco u hraček je obsah ftalátů striktně omezován, u školních potřeb, které nevypadají jako hračky anebo je za ně nelze považovat, to stále ještě neplatí. Přitom s nimi děti přijdou do styku stejně často, jako s hračkami. A navíc v případě školních potřeb lze ftaláty, respektive PVC, v němž bývají obsaženy, snadno nahradit bezpečnějšími materiály,“ říká Jitka Straková, koordinátorka projektu Zdravá planeta pro zdravé děti, v jehož rámci Arnika analýzy provedla. „Legislativa na úrovni EU i ČR doznala určitý vývoj,“ připouští však Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady.

„Zásadním problémem z pohledu spotřebitele je nemožnost získat důležité informace o výrobku, neboť informace o použitém materiálu často chybí,“ upozornila Straková. Aby měli rodiče jednodušší rozhodování, sestavila Arnika Desatero šetrných školních pomůcek. „Při výběru školních pomůcek bychom se měli vyhýbat také parfémovaným výrobkům nebo pomůckám s obsahem organických rozpouštědel,“ dodala Straková. „Nejjednodušší je podívat se, jestli je výrobek z PVC. Někdy to je značené, někdy ne. Jestli je tam číslo 3 v recyklačním trojúhelníčku, je to PVC. Nebo se často zkracuje na 'vynil'. Pokud to značené není, nezbývá, než se zeptat prodejce. Pochybuji ale, že v obchodě budou vědět, jestli výrobek obsahuje ftaláty. Víceméně jisté je, že toxické látky neobsahují plasty jako polypropylen nebo polyethylen nebo například textil,“ radí Petrlík, jak poznat nebezpečné školní potřeby.

Testovány byly celkem 3 penály, 2 obaly na sešity, 2 pryže a 2 obaly na fixy zakoupené v obchodech v Praze, Děčíně, Českých Budějovicích a v Ostravě. Nejhůře v analýze dopadl obal na školní sešit společnosti Linarts z nabídky řetězce Tesco, který obsahoval nejnebezpečnější ftalát DEHP, který má podle Petrlíka negativní vliv na rozmnožování a může stát i za agresivitou dětí. Podobný obsah ftalátu DEPH obsahoval školní penál Sweet Cat společnosti Donau - Biella, zakoupený v pražském papírnictví a obal na notový sešit společnosti KOH-I-NOOR Hardmuth z prodejny kancelářských a školních potřeb v Českých Budějovicích. Ftalát DEHP byl nalezen i v PVC obalu na fixy dováženém do řetězce Tesco z Číny. Dívčí penál Polly označený jako výrobek společnosti Mattel zakoupený v Ostravě obsahoval ftalát DINP.

Arnika v návaznosti na provedenou analýzu oslovila se žádostí o vyjádření i výrobce testovaných výrobků, kteří se však hájí dodržováním platné legislativy nebo zdůrazňují rozdíl v posuzování školních pomůcek a hraček pro děti mladší tří let.

Generální ředitel společnosti KOH-I-NOOR Hardmuth Vlastislav Bříza říká, že zákazníci se často řídí pouze cenou, kterou má neznačková čínská produkce využívající ftaláty výrazně nižší. Mediální zástupce Martin Doležal dodává, že produkce bez ftalátů je o 20 % nákladnější a říká: „KOH-I-NOOR Hardtmuth vyrábí a prodává od 1. 4. 2009 veškeré školní obaly na sešity a učebnice z bezftalátových materiálů. A to i přesto, že zákonné normy v ČR a v EU umožňují vyrábět a prodávat školní obaly z materiálů s přítomností ftalátů. Testovaný obal na notový sešit musel tedy nutně pocházet z výrobní šarže starší než rok a půl.

Eva Karasová, zastupující Tesco Stores ČR, uvedla, že v Evropské unii neexistuje legislativa, která by regulovala obsah ftalátů ve školních pomůckách a konkrétní fixy prý společnost nechala nad rámec povinností otestovat v akreditované laboratoři podle platné legislativy pro hračky. „Výsledky testu prokázaly, že fixy legislativou předepsané limity splňují,“ říká.

Společnost Linarts nabízí spotřebitelům výrobky, zejména obaly na knihy a sešity ze širokého portfolia materiálů jako polypropylen, polyethylen a PVC. „V letošním roce jsme dokonce uvedli na trh absolutní novinku: bezftalátové školní obaly A4 a A5. Je na volbě spotřebitele, který materiál a produkt firmy Linarts je pro něj cenově dostupný,“ říká obchodní ředitel společnosti Linarts Pavel Škarabela. Dále vysvětlil, že školní pomůcky Linarts nejsou zařazeny do kategorie hraček pro děti do 3 let věku a k testovanému obalu říká: „V případě školních obalů Linarts jsme si jisti, že zcela splňujeme legislativní požadavky a normy EU pro výrobky z PVC.“

„Penály se kupují až pro věk 6 let a podle mého předpokladu se tyto výrobky do úst nedostanou vzhledem k rozumové úrovni dítěte i vzhledem k velikosti výrobku,“ řekl Luděk Boďo, jednatel společnosti Biella Czech Republic a dodal, že testovaný výrobek byl vyroben před rokem 2009. Zároveň informoval, že i společnosti Biella Czech Republic opouští produkci výrobků z ftalátů.

Fotografie školních pomůcek, které obsahovaly ftaláty, naleznete na webu Arniky.